Celý seriál je také možné nalézt v ročence.
$$A=\sum_{n=0}^{\infty}e^{-n\delta}\cos(n\varphi), B=\sum_{n=0}^{\infty}e^{-n\delta}\sin(n\varphi)$$
$$xy''+(\gamma -x)y'-\alpha y = 0$$ Předpokládejte řešení ve tvaru Taylorova polynomu, určete vztah pro jeho koeficienty a vyšetřete asymptotické chování řešení (tj. určete jakou funkcí by se dalo vystihnout jeho chování pro velká $x$). Určete pro jaké hodnoty koeficientů $\gamma$ a $\alpha$ je konečný tento integrál $$\int ^{\infty} e^{x/2}F(\alpha, \gamma, x) \d x\,$$ kde $F(\alpha, \gamma, x)$ značí řešení Gaussovy rovnice (takzvaná redukovaná hypergeometrická funkce).
Poznámka: Pokud označíme $E=-\frac{1}{\alpha^{2}}$, dostaneme z poslední rovnice pro $E$ zajímavou podmínku. A pokud se vám při pohledu na ni začíná vybavovat vzorec pro možné hodnoty energie elektronu v atomu vodíku, pak vězte, že podobnost s vaším výsledkem není vůbec náhodná.
$$ \begin{pmatrix} x'\\y'\end{pmatrix}=\begin{pmatrix}a&-b\\b&a\\\end{pmatrix} \begin{pmatrix}x\\y\\ \end{pmatrix} $$
Diskutujte tvar trajektorie řešení v rovině ($x,y)$ v závislosti na znaménku parametrů $a,b$.
Nápověda: Zjistěte, zda „náhodou“ neexistuje jistá podobnost mezi maticí této soustavy a komplexním číslem $a$ + $bi$ a vzpomeňte si na vzorec pro exponenciálu komplexního čísla z prvního dílu seriálu.
Levi-Civittovo $\epsilon$ je symbol se třemi indexy $\epsilon_{ijk}$, kde $i,j,k = 1,2,3$, který nabývá následujících hodnot: Mají-li alespoň dva z jeho indexů stejnou hodnotu, je $\epsilon_{ijk} = 0$. Dále $\epsilon_{123} = 1$ a pro všechny ostatní permutace indexů (1,2,3) získáme jeho hodnotu tak, že vyjdeme z posloupnosti 1,2,3, kterou budeme postupně modifikovat přehazováním poloh dvou čísel (např. z (1,2,3) na (2,1,3)) a to tak dlouho, dokud nedospějeme k permutaci indexů která nás zajímá. Pokud byl počet kroků (přehození dvou čísel) sudý, bude $\epsilon_{ijk}$ a v opačném případě je $\epsilon_{ijk} = -1$ (jedná se o totálně antisymetrický tenzor třetího řádu).