Zelená Lhota podzimní soustředění 2017

fyzika/matematika – lehká

Už umíme derivovat a integrovat, ale nyní si musíme položit otázku, k čemu je to vlastně dobré? Odpověď je prostá, derivace a integrály se ve fyzice vyskytují téměř všude, žádná oblast fyziky se bez nich neobejde! V této přednášce se naučíte řešit zcela nové typy příkladů, které na SŠ, narozdíl od FO a FYKOSu, nejspíš nepotkáte. Po krátkém teoretickém úvodu budeme tyto nové znalosti procvičovat na spoustě zajímavých příkladů ze všech oblastí fyziky.

Michal N.

fyzika – lehká až střední

Nejdříve zavedeme základní vzorečky a vztahy pro otáčivý pohyb. Potom si ukážeme jejich implikace na několika praktických příkladech s fidget spinnerem. A nakonec si řekneme, proč je velmi těžké vyhodit pálku tak, aby rotovala kolem určité (střední) osy.

Matěj

fyzika – lehká

Začneme od začiatku preberať mechaniku, inerciálne a neinerciálne vzťažné sústavy, nejaké príklady riešené typu: zavedieme si kartézsku sústavu… , najme z oblasti mechaniky hmotných telies(napríklad pohyby planét)…

Jakub

fyzika – lehká

Shrnutí toho, jak se můžeme dobrat k tomu, jaký proud či jaké napětí máme na nějaké konkrétní součástce nějak zajímavě/složitě zadaného obvodu. Složitě zadaného je trochu přehnané, protože většinou se budeme věnovat těm jednodušším, ale pokusíme pochopit principy tak, že bychom možná byli schopní řešit libovolně složité obvody. Zopakujeme si spojování rezistorů sériově, paralelně, dělič napětí, Kirchhoffovy zákony. Z těch metod, které na střední asi nepotkáte, ale nejsou složité, se podíváme na řešení nekonečných odporových sítí a na převod hvězda ↔ trojúhelník. Možná zmíníme princip superpozice.

Karel

fyzika – lehká

Projdeme si tepelné děje (izobarický, izochorický, izotermický, adiabatický; možná ze zajímavosti i polytropický) a řekneme si, kdy se koná jaká práce a při jakých dějích plyn teplo přijímá a při kterých odevzdává a pokusíme si udělat přehled (ideálně tabulku). Řekneme si, jak se určí účinnost tepelného stroj, co je Carnotův stroj a proč je „super“. Pak se na základě toho budeme snažit vypočítat účinnosti několika jednoduchých tepelných strojů. Nečekejte žádné složité úlohy a moc zajímavosti. Pro ty, co to už umí, to není vhodná přednáška.

Karel

fyzika – lehká

Úvod do elektrostatiky - čo je to náboj, potenciál, napätie, kondenzétory… opíšem Gaussovu vetu, ale nebudem vyžadovať hlbšie pochopenie (kvôli jednoduchosti matiky), ešte to upresním

Daniel

fyzika – stredne ťažká (vysokoškolské základy bezpečne zvládnuteľné stredoškolákmi)

Úvod do geometrickej optiky (Paraxiální optika. Zobrazovací rovnice. Optické zobrazení odrazem a lomem.

Daniel

fyzika – lehká až středně těžká

Z nebe nám spadne rovinná monochromatická vlna, poté si zadefinujeme pár věcí jako index lomu a vlnový vektor. Pak už vlnu pošleme vstříc optickému rozhraní a uvidíme, co se stane. Odvodíme si tak zákon odrazu a lomu, Brewsterův úhel a hlavně Fresnelovy rovnice. Pokud zbude čas, asi jej zabijeme polarizací a jednoduchou interferencí.

Lukáš T.

fyzika – střední

Faktoriál

fyzika – těžká

Přednáška bude volně navazovat na mechaniku tuhého tělesa 1, budou se počítat komplexnější příklady.

Jáchym

fyzika s matematikou – stredná

Na úvod sa zoznámime s komplexnými číslami a ich vlastnosťami. Potom prejdeme jednotlivé súčiastky rezistor, cievka, kondenzátor a ich správanie sa v obvode. Nakoniec vypočítame niekoľko príkladov na jednoduché RLC obvody.

Danka

fyzika – stredná

Povieme si, čo sú to polovodiče, aké majú vlastnosti a aké typy polovodičov poznáme. Vysvetlíme si diódový jav a uplatnenie polovodičových súčiastok. Ak sa zvýši čas, pozrieme sa aj na pokusy s polovodičovými súčiastkami v úlohách slovenskej FO.

Danka

fyzika/matematika – relativně těžká

Tato přednáška je koncipovaná jako úvod do kvantové mechaniky, ne úplně všeobsahující, protože za jednu přednášku se to zvládnout nedá, takže primárně se naučíme, jak se v kvantovce počítá a jak z toho vytřískat nějaké výsledky. Naopak se nebudeme příliš zabývat interpretací této teorie ani historickými souvislostmi. Budou se vyskytovat nějaké diferenciální rovnice, ale nejsou těžištěm přednášky, takže primárně není třeba je umět řešit. Zabývat se budeme především těmito tématy: Vlnovou funkcí, fyzikálními veličinami v této reprezentaci - operátory, Schrödingerovou rovnicí - především bezčasovou, a některými systémy s analytickým řešením - snad se zvládneme dobrat až k atomu vodíku. Přednáška je primárně určena jako příprava na přednášku o kvantové chemii, ale je užitečná i pro ostatní a není přímo návazná.

Mikuláš

fyzika – střední

Řekneme si postuláty STR a rozebereme si je. Pak z nich odvodíme Lorentzovy transformace, z nich relativitu soumístnosti a současnosti, dilataci času a kontrakci délek, skládání rychlostí a řekneme si o prostoročasovém intervalu. Pak začneme kreslit obrázky a na nich si ukážeme pár dalších věcí. Možná se dostaneme i ke známým paradoxům.

Lukáš T.

fyzika – stredna/tazka

Lagrangeove rovnice, variacny princip, Hamiltonian, Hamiltonove rovnice, Poissonove zatvorky; konfiguracny a fazovy priestor

Xellos

fyzika – stredna

dvojice termodyn. premennych, entropia, potencialy a ich premenne, prevody medzi nimi, teplo, praca, termodyn. zakony

Xellos

fyzika – stredna/tazka

fazovy priestor, zakladne postulaty, statisticke subory (mikrokanonicky etc.), ako pocitat termodynamicke veliciny, pointa: spocitat idealny plyn

Xellos

fyzika – lehká/ populární

Řekneme si o nějakých základech částicové, jaderná a subjaderné fyziky. Necháme se unášet tak trochu i tím, co vás bude více zajímat. Zmíníme různé základní formy radioaktivity (alfa, beta, gama, neutronové záření) a čím je která nebezpečná. Povíme si i o jiných, snad, zajímavých přeměnách jako K-záchyt a co se pak stane. Jaká všechna čísla se zachovávají při jaderných reakcích? Zmíníme nějaké možnosti energeticky výhodné fúze i štěpení a proč se fúze zdá být tak nadějná a pořád jí nejsme blízko. Jak jsou bezpečné jaderné elektrárny a jak by mohly být bezpečné fúzní elektrárny? Jak se liší různé typy jaderných elektráren? Pokud budeme něco počítat, tak bude stačit umět sčítání a odčítání.

Karel

fyzika - astronómia - študentské projekty – lehká

Prvá časť prednášky bude predstavovať úvod do témy exoplanét (bežne to prezentujem v štýle populárno-náučnej prednášky, teraz by som však chcel byť stručnejší a odbornejší). Priblížim chronológiu výskumu, popíšem metódy objavovania (fotometria tranzitov, spektroskopia - radiálne rýchlosti, priama detekcia…). Rozoberieme tiež aktuálny progres v oblasti, hľadanie a výskum obývateľných planét a iné. V druhej časti popíšem (na základe môjho projektu), ako sa od pozorovania hviezd dostaneme k spracovateľným dátam a ukážem, čo všetko je následne potrebné s dátami spraviť, aby sme dostali nejaké výsledky. V závere spomeniem pár rád, ako sa dostať k nejakým študentským projektom - a ako s nimi uspeť (v závislosti na zostávajúcom čase).

Daniel

fyzika – lehká/ populární

Fyzika se na orbitě Země chová trochu jinak, než si představují filmoví scénáristé i většina lidí. Vezmeme si tedy myšlenou raketu a pokusíme se s ní odlepit od Země, dostat se na oběžnou dráhu, domanévrovat k ISS a hlavně se vrátit v pořádku zpátky na zem. Když zbude čas, podíváme se i k Měsíci a planetám. Když ještě zbude čas a bude čím promítat, vyzkoušíme si to na simulátoru. To vše pouze se znalostí základní mechaniky.

Lukáš T.

fyzika/chemie – těžší/ populární

Analyticky dokážeme řešit prakticky jen nejjednodušší systémy, z atomů jen vodíku podobné atomy (H, He+, Li++,Fe 25+,…), proto se podíváme na některé metody, jak řešit složitější atomy a molekuly. Tato přednáška si neklade za cíl naučit vás analytickému řešení příkladů, ale spíš nástin algoritmů za těmi výpočty, jakož i pochopení proč je chemie taká, jaká je.

Mikuláš

fyzika/matematika – střední

Je dobré, že ovládáme základní postupy zpracování dat fyzikálních měření (například po absolvování přednášky Základy zpracování dat fyzikálních měření), ale všechno není jednoduché a někdy budeme jistě potřebovat použít i pokročilejší statistické postupy. Na této přednášce se s nimi seznámíme (probírat se bude hlavně fitování a související věci - posouzení kvality fitu atd.). Nebudeme se příliš zabývat matematickou teorií, zaměříme se spíše na pochopení proč se věci dělají tak, jak se dělají, a hlavně si vše budeme ukazovat na cvičných datech za použití výpočetního prostředí R. Po této přednášce bychom měli být schopni řešit i složitější problémy týkající se zpracování dat.

Michal N.