Po loňské úspěšné akci jsme pořádali v týdnu 31. 3. – 4. 4. 2008 druhý ročník akce Týden s aplikovanou fyzikou, jejímž cílem je přivést exkurze na nejrůznější průmyslová a vědecko-výzkumná pracoviště v ČR. Akce se zúčastnilo 23 vybraných nejlepších řešitelů semináře (středoškolských studentů s hlubším zájmem o fyziku) většinou s pěti organizátory jako doprovodem (studenti MFF UK). Studenti byli ubytováni ve VŠK Hvězda, odkud na jednotlivé exkurze vyjížděli.

V pondělí 31. 3. se účastníci TSAF mohli setkat s dalšími kamarády a soupeři při tradiční a větší akci s názvem Den s experimentální fyzikou. Zúčastnilo se ho celkem 55 osob včetně pedagogického doprovodu a přátel řešitelů i organizátorů. Akci zahájil proslovem prof. Zdeněk Němeček, děkan MFF, a dr. Alena Havlíčková z OVVP. Náplní Dne potom byly dopolední exkurze do laboratoří MFF UK na Karlově (spinové echo a optický koherentní procesor v Praktiku III a IV, dále pikosekundová laserová laboratoř, elektronový mikroskop a pokusy z mechaniky naživo ve spolupráci s KVOF, kdy si účastníci přímo mohli osahat fyziku, mj. např. chování setrvačníku. Odpolední program proběhl v Ústavu jaderného výzkumu a Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy, kde jsme měli příležitost vidět otevřený reaktor (v odstávce) s Cherenkovovým zářením a další experimentální zařízení, jako např. urychlovače.

Až v úterý 1. 4. (kvůli místním předpisům a omezení počtu) účastníci TSAF mohli zhlédnout reaktory a dozvědět se spoustu zajímavostí ohledně využití jaderného záření na obou typech reaktorů s odlišným výkonem. Po volném odpoledním programu v Praze následovala návštěva nového tokamaku COMPASS-D následně po jeho slavnostní inauguraci na ÚFP AV ČR na Slovance. Využili jsme jedinečné příležitosti detailně si prohlédnout ještě rozestavěné zařízení, určené ke studiu chování plazmatu. Lektoři nás zavedli do různých technických místností a zevrubně nás seznámili s aktuální problematikou jaderné fúze.

Ve středu 2. 4. proběhl výlet přímým rychlíkem do Turnova, kde jsme mohli společně navštívit společnost Crytur (výroba a opracování krystalů pro nejrůznější aplikace), následně Vývojové optické dílny ÚFP AV ČR (příprava precizní optiky pro potřeby ústavů AV ČR a historie dílen) a poté pro zájemce Muzeum Českého ráje, Lidovou hvězdárnu v Turnově či podniknout výlet do přírody.

Ve čtvrtek 3. 4. jsme si opět přivstali, abychom stihli ranní vlak z Prahy. Tentokráte jsme zamířili na severozápad, po tzv. buštěhradské dráze rychlíkem do chmelem oplývajícího Žatce. Jako po celý týden, i dnes bylo zataženo, přáli jsme si tedy aspoň, aby nepršelo. Jenže toto naše přání nebylo zcela vyslyšeno, takže jsme se krásně omyli kyselými aprílovými deštíky. Náš vlak dorazil do stanice Počerady a my vystoupili. Vše podle plánu. Krátkou procházkou do elektrárny jsme poznali, že energetika zdejšímu regionu dobře prospívá – nové chodníky, rozvody kabelové televize či vkusně opravené domky jsou zřejmým důkazem spokojeného života ve stínu uhelné elektrárny společnosti ČEZ.

V areálu již zhruba padesátileté, avšak stále čiperné, počeradské elektrárny nás vřele uvítali zodpovědní pracovníci a výklad, kterého se nám dostalo, byl nadmíru zajímavý. V duchu hesla „netajíme nic“ jsme se na vlastní oči přesvědčili o hlučnosti práce turbogenerátorů i drtiček uhlí. Elektrárna s instalovaným výkonem 1000 MW spolyká denně zhruba tři stovky vagónů mosteckého uhlí. Jakkoliv toto číslo bere dech, elektřina z tohoto provozu je nezbytná pro udržení stability tolik náchylné elektrické rozvodné soustavy.

Po obědě v závodní jídelně, jsme pokračovali prohlídkou odsiřovacích jednotek a technologického zázemí elektrárny. Pohled na obrovité kotle vyvolával dojem pekelného prostředí, i když jsme se pochopitelně nikam nepropadli. Celá prohlídka se odehrála ve velmi přátelském duchu, jakož i rozloučení, po němž již následoval pochod na nedalekou železniční zastávku. Během přestupu v Mostu jsme si všimli tamní zvláštnosti. Vlak do stanice Hrob odjíždí dle informačního panelu v 15:67.

Krajské město Ústí nad Labem nás opět přivítalo deštěm, namísto procházky centrem jsme však zamířili na jih, proti proti proudu řeky. Cesta průmyslovou čtvrtí nebyla zrovna příjemná, zřejmě proto jsme pro návrat volili druhý břeh.

Malá vodní elektrárna Střekov se nachází přímo pod stejnojmenným hradem, tvořícím nezaměnitelnou dominantu města. Pochází z roku 1935 a sestává ze tří Kaplanových turbín, které jsou však jedinými prvky z doby vzniku. Dnešní provoz je plně automatizovaný, vše řídí počítač a člověk vykonává pouze kontrolní a servisní činnost. Protože jde o „čistou“ elektřinu z obnovitelných zdrojů, jede střekovská elektrárna vždy na plný výkon. Přestože exkurze proběhla velice rychle, pokud bychom vzali v potaz velikost areálu, museli bychom úměrně tomuto strávit v Počeradech aspoň celý týden, ne-li víc. Třebaže jde o největší malou vodní elektrárnu, vejde se celá do poměrně malého domku nad řekou. Řekli bychom houseboat.

Bohužel nám zrovna neplula žádná loď na Prahu, takže jsme museli i zbytek cesty strávit ve vlaku, ale bylo to svezení překvapivě rychlé. Skoro se nám nechtělo věřit, že již vidíme Říp, posléze Mělník a konečně i Hradčany.

Na páteční program byl plánován výjezd do Plzně s prohlídkou Muzea plzeňské Škodovky a závěrečnou exkurzí do Plzeňského pivovaru. Bohužel na poslední chvíli ŠKODA Plzeň exkurzi zrušila, proto jsme akci ukončili předčasně, případně asi 10 zájemců mohlo ve skupině navštívit pražskou ZOO.

Rádi bychom poděkovali zaměstnancům MFF UK, jmenovitě dr. Petru Němcovi a dr. Jaroslavě Černé za úvodní přednášky a demonstrace, dále Ing. J. Mádlovi, prof. P. Malému, doc. F. Trojánkovi a dr. N. Žaludové za realizaci svých exkurzí. Velké poděkování patří též dr. Vladimíru Wagnerovi, hlavnímu koordinátorovi exkurzí v Řeži, a Michaelu Kommovi za zajištění exkurze k tokamaku.

Lektoři na všech pracovištích se nám velice ochotně věnovali a dokázali zodpovědět všechny naše dotazy, většinou i odbornějšího charakteru. Tak letošní TSAF navázal na úspěch loňské první akce a předloňské exkurze do CERNu a předpokládáme jeho pokračování i v příštích letech.

Za finanční podporu děkujeme Skupině ČEZ.

autoři: Pavel Brom a Tomáš Jirotka