Domašov nad Bystřicí jarní soustředění 2017

První den byl zahájen nutnými kontrolami pro přijetí do jakékoliv Bradavické koleje. Budoucí studenti prokazovali jak dostatek mentálních schopností, tak finančního zázemí svojí rodiny. Následovalo slavnostní zahájení akademického roku našeho prestižního ústavu, v jehož průběhu došlo k rozřazení nových studentů do kolejí za pomocí Moudrého klobouku. Ředitelka Bradavic, profesorka McGonagallová, následně zahájila slavnostní hostinu.

Po hostině pokračovalo seznamování se mezi studenty a profesory. Když jsme se všichni pěkně seznámili, tak nám byly předvedeny nebezpečné mudlovské experimenty, které nemáme již nikdy provádět. Závěr dne se pojil s budováním kolejní identity.

Ráno nás probudil Denní věštec a aktivní rozcvička. Dále jsme se nechali strhnout pokročilými přednáškami ze všech magických i nemagických oborů. Odpolední program se týkal například i naučení se kouzel s hůlkami. Jako jedno z nejjednodušších kouzel se ukázalo Wingardium Leviosa s jednoduchou levitací. Bohužel v průběhu kouzlení došlo k určité nepříjemnosti. Zdá se, že někdo (násilně) ukradl půlku bezové hůlky (relikvie Smrti), která byla vystavena ve vitríně v Bradavicích. Zdá se, že ředitelka je velice znepokojená. Dokonce i přes slabé námitky dalších profesorů se rozhodla, že je nutné zabránit jejímu spojení s druhou půlkou a jejímu následnému zneužití. Proto považuje za nutné získat hůlku zpět. A i přes tyto slabé námitky poslala studenty za zapovězeného lesa… Uvidíme, jestli přežijeme… Zmizel také profesor obrany proti černé magii Schemeek U. Po chodbách se začínají objevovat nápisy Gumídek Sebermech, gumídci a všude se dějí drobné neplechy.

Přežili jsme. Sice náhodou, ale i to se počítá. Objevili jsme všechna místa v zapovězeném lese, kde hůlka není. Shodou okolností jsme zjistili, že tam opravdu nikde není. Naštěstí ráno přijela kontrola z ministerstva kouzel, samotný ministr, snad nás tedy nechají chvíli v klidu. Ale už víme, že stopa hůlky pokračuje v Prasinkách, kam nás nejspíše zase brzy pošlou. Ale kde tam máme hledat?

To jsme se ani neměli ptát. Museli jsme oběhat všechny možné potenciální kontakty v Prasinkách i v okolí. Přesto informace o tom, kde hledat, jsou stále, eufemicky řečeno, fádní. Jsme zvědavi, jak naše výprava do Šternberka, kam nás tyto informace poslaly, zítra dopadne…

Za chvíli odcházíme na výlet, deníček si necháváme na objektu. Doufáme, že přežijeme. Pro jistotu ale píšeme tento záznam, že jdeme do Šternberka a může za to opět ředitelka McGonagallová.

Ještě než jsme odešli jsme opět nalezli mnoho neplech po chodbách způsobených Gumídkem.

Přežili jsme. Hůlku náhodou nalezl Smítko Kalu. Sice si to nejdřív sám neuvědomoval, ale naštěstí ho na to ostatní upozornili. Máme tedy druhou polovinu hůlky, i když se první ztratila. Přesnější by bylo ovšem říct, že ji má profesorka McGonagallová. Ale je odhodlána, podle toho, co veřejně tvrdila, tuto půlku hůlky zničit, aby nemohla být zneužita. Tak jsme snad zase jednou zachránili svět. Nicméně z nějakého důvodu jí ostatní profesoři moc nevěří. Prý je divné, že nevypráví historky z mládí. Takže jsme ještě museli provozovat dlouhé hodiny aritmancii, tedy numerologii, a to povinně, všichni a intenzivně.

Ředitelka byla ale tak nadšená, že si toho ani nevšiml a narychlo uspořádala společenský večer s doprovodným občerstvením. Měli jsme už opravdu hlad. Navíc nám bodnul i dort profesora Anthonyho Goldsteina, ředitele Havraspárské koleje, který měl narozeniny a dal nám alespoň malý kousek každému.

Dnešní den nás navštívil dočasný profesor obrany proti černé magii. Potom, co včera zemřel zase další (Albus Láskorád - asi o tom zapomínám psát, protože se střídají tak rychle), tak se snaží vedení školy hledat raději i mimo školu. Snažil se nás intenzivně něco naučit, ale zase také během dne zmizel…

Profesoři si pak usmysleli, že máme počítat pravděpodobnosti a najít tu optimální pravděpodobnost pro výhru nad Schemeekem. Zase jedno náročně strávené odpoledne, ale tentokrát sezením a házením kostek.

Večer jsme se po dalších zkouškách, kterými nás tu týrají každý den, dostali k tomu, že nám řekli, že máme pronásledovat Schemeeka. Proč? No očividně vedení zjistilo, že ředitelka byla posledních pár dní uzavřená v krabici a místo ní vedl školu v přestrojení Schemeek Umbridge. Všechny ty podivné kroky, které dělala, byly vlastně pro získání hůlky pro Schemeeka. Takže nás zase profesoři poslali sledovat zakódované stopy Schemeeka. Je to docela náročné, ale jdeme po něm.

Tak se stalo, co se dalo čekat. Samozřejmě, že Schemeek ve skutečnosti chtěl, abychom ho pronásledovali a chystal na nás pasti. Takže nás přenesl pryč z Bradavic a dočasně oslepil. Museli jsme se pak tu štreku zpátky vracet.

No jasně a potom, co jsme se po pár málo hodinách spánku probudili, tak pokračovala výuka, jako by profesoři ani nevěděli, že jsme přišli tak pozdě. Tenhle odstavec píšu poslepu, protože hned po první hodině na školu opět zaútočil Schemeek. Chtěl nás všechny zavraždit, ale nějak mu to nevyšlo. Ochranná kouzla profesorů zcela zabrala na ně a zčásti i na nás, tedy nejsme mrtví. Hůlku má asi zatím slepenou špatně. Nicméně poslepu se nám proti němu bude asi špatně bránit. Musíme to nějak vyřešit. Jinak zatím byla sranda s tím, jak se cmrndala polívka…

Naštěstí jsme se pak celé odpoledne věnovali získávání surovin a receptu na lektvar, který nás měl uzdravit. Naštěstí se nám podařilo s pomocí profesorů, kteří získali prakticky všechny suroviny sami, tento lektvar vypít. Vidíme, tak se už zase snadno píše. Večer jsme oslavili pálením mudlů,… tedy vlastně dřeva. Tedy zase ne Dana Dreva… No snad mi nikdo deníček neukradne a nezveřejní.

Celý den se nesl ve víru experimentování. Zkoušeli jsme všechny možné nemagické jevy, abychom získali fyzickou/fyzikální či jakou převahu nad Schemeekem a zjistili, kdo je ten tajemný Gumídek Sebermech. Neměli jsme ani skoro čas se najíst a něco napsat do deníčku. Celou noc ještě pokračujeme ve vylepšování našeho díla, aby právě to naše bylo vybráno do plánu proti těmto zlořádům.

Ráno proběhla konference, v jejímž rámci jsme si předali informace o tom, co můžeme proti zlořádům využít. Na jednu stranu je toho hodně. Ale jak nám pomůže matematické kyvadlo a pružina? Jak nám pomůže, že budeme znát přesný poměr obvodu kruhu k jeho průměru? No možná by se z toho daly sestavit nějaké pasti…

Máme potvrzeno, že Schemeek Umbridge byl opravdu Gumídek Sebermech, který terorizoval školu. Takže nám bude stačit zlikvidovat jenom jednu hrozbu. A zase nás posílají profesoři pronásledovat ho. To si nepamatují, jak to dopadlo minule. Začínáme sbírat tachyonit! Ten ho dostane!

Tenhle otevřený deník je můj? Asi ano. Třeba si ho někdy přečtu. Vypadá to na první pohled zajímavě. Mám takový dobrý pocit. Ale nic si nepamatuji… Ale ta vyhrál Havraspár a to je hlavní! Sice už vůbec nevím, za co jsme ty body získali, ale museli jsme být fakt dobří!

Spokojeně jsme se odebrali domů. Sice mi nic neříkají předchozí zápisky. Ale mám takový hřejivý pocit, že ten proběhlý rok na Bradavicích musel být skvělý. Úspěšně jsem se dostal domů a podle sov snad i ostatní spolužáci. Jediné, co nám trochu pokazilo cestu, byl prý nějaký duch Dobbyho, který stále blokuje nástupiště vlaků a musí kvůli němu jezdit náhradní autobusová doprava.