Termín uploadu: 27. 3. 2018 23:59:59
Pokud bychom jednou kolonizovali Měsíc, bylo by vhodné na něm používat schody? Představte si na Měsíci klesající schodiště s výškou schodu $h=15 \mathrm{cm}$ a délkou $d=25 \mathrm{cm}$. Odhadněte počet schodů $N$, které by přeletěl člověk, jestliže před vstupem na schody šel rychlostí $v=5{,}4 \mathrm{km\cdot h^{-1}}=1{,}5 \mathrm{m\cdot s^{-1}}$. Tíhové zrychlení na povrchu Měsíce je šestkrát slabší než na povrchu Země.
Dodo čítal Mesiac je drsná milenka.
Na skleněnou desku s absolutním indexem lomu $n = 1,5$ dopadá světelný paprsek. Stanovte jeho úhel dopadu $\alpha _1$, jestliže paprsek odražený od rozhraní svírá s lomeným paprskem úhel $60 \mathrm{\dg }$. Deska je uložena ve vzduchu.
Danka ráda řeší více problémů najednou.
Máme dva klíny o hmotnostech $m_1$, $m_2$ a úhel $\alpha $ (viz obrázek). Vypočítejte zrychlení levého klínu. Předpokládejte, že nikde nedochází ke tření.
Bonus: Uvažujte tření s koeficientem $f$.
Jáchym vykradl skripta ČVUT.
Na jaké teplotě se ustálí vnitřní prostředí bytu v panelovém domě? Uvažujte, že náš byt sousedí delšími stěnami, stropem a podlahou s dalšími byty, ve kterých je udržována teplota $22 \mathrm{\C }$. Kratšími stěnami sousedí s okolím, kde je teplota $-5 \mathrm{\C }$. Vnitřní rozměry bytu jsou – výška $h = 2{,}5 \mathrm{m}$, šířka $a = 6 \mathrm{m}$ a délka $b = 10 \mathrm{m}$. Součinitel měrné teplotní vodivosti stěn je $\lambda = 0{,}75 \mathrm{W\cdot K^{-1}\cdot m^{-1}}$. Vnější stěny a stropy jsou tlusté $D\_{out} = 20 \mathrm{cm}$ a vnitřní $D\_{in} = 10 \mathrm{cm}$.
Jak se změní výsledek, pokud budovu zvenku zateplíme polystyrenem o tloušťce $d = 5 \mathrm{cm}$ s měrnou tepelnou vodivostí $\lambda ' = 0{,}04 \mathrm{W\cdot K^{-1}\cdot m^{-1}}$?
Karel přemýšlel nad tím, jak to funguje v paneláku…
Mějme kulatou kapku o poloměru $r_0$ tvořenou vodou o hustotě $\rho \_v$, která shodou okolností padá v mlze v homogenním tíhovém poli $g$. Uvažujme vhodnou mlhu se speciálními předpoklady. Tvoří ji vzduch o hustotě $\rho \_{vzd}$ a vodní kapičky s průměrnou hustotou $\rho \_r$, když uvážíme, že se rozptýlí zcela rovnoměrně. Jestliže kapka propadne nějakým objemem takové mlhy, vysbírá všechnu vodu, která se v tomto objemu nachází. Na místě zůstane pouze vzduch. Jaká je závislost hmotnosti kapky na vzdálenosti uražené v takovéto mlze?
Bonus: Řešte pohybové rovnice.
Karel chtěl zadat něco, kde se bude měnit hmotnost.
Vymyslete co nejvíce fyzikálních „fíglů“, díky kterým by rtuť, alespoň po omezenou dobu, plavala na kapalné vodě. Čím trvalejší řešení naleznete, tím lépe.
Karel chtěl otočit Archiméda na ruby.
Spolu se zadáním úlohy vám přišly polarizační brýle. Máte tedy 2 polarizační filtry. Když dáte dva rovnoběžně na sebe směrem polarizace kolmo, nemělo by skrz ně procházet téměř žádné světlo. Pokud ale mezi ně nyní vložíte třetí vhodně natočený filtr, můžete pozorovat, že bude procházet nemalé množství světla. Změřte závislost propustnosti na úhlu natočení prostředního filtru.
Poznámka: Jako první filtr a zároveň zdroj světla doporučujeme použít displej.
Matěj.
Poznámka: Využít kódy přiložené k seriálu není nutné, ale doporučené.
Algebru už Mirek s Lukášem vypěstovali, nyní mají jiné osivo.