6. Série 20. Ročníku

Zjistěte, za jakých podmínek bude soustava tří válců na obrázku 1 v rovnováze. Hustota materiálu válců je $ρ$, spodní válce mají poloměr $R$, horní válec má poloměr $r$. Součinitel tření je mezi všemi povrchy stejný.

Okolo planety o poloměru $R$ se nachází atmosféra, jejíž index lomu se mění s výškou podle vztahu $n=n_{0}-αh$. Zjistěte, v jaké výšce $h$ nad povrchem planety se světelný paprsek vyslaný tečně k povrchu bude pohybovat po kružnici okolo planety.

Obvod na obrázku vznikne spojením nekonečně mnoha drátěných čtverců, přičemž každý následující je √2 -krát menší. Drát, ze kterého je obvod vyroben, o délce rovné straně největšího čtverce má odpor $R$. Určete odpor obvodu mezi krajními body vlevo a vpravo.

Magnituda jisté zákrytové dvojhvězdy se mění se čtyřdenní periodou v této posloupnosti:

vedlejší minimum $m = 3,5$ ,

maximum $m = 3,3$ ,

hlavní minimum $m = 4,2$ ,

maximum $m = 3,3$ .

Větší složka této dvojhvězdy má také vyšší teplotu než její průvodce. Za předpokladu, že Země leží v oběžné rovině dvojhvězdy, vypočítejte magnitudy jednotlivých složek a poměr jejich délkových rozměrů. Převodní vztah mezi magnitudou $m$ hvězdy a osvětlením $E$, které způsobuje, je

$m=-2,5\log(E⁄E_{0})$,

kde $E_{0}$ je pevně definovaná hodnota.

Zamyslete se nad tím, jestli by nějaké zvíře mohlo teoreticky komunikovat pomocí elektromagnetických vln rádiových frekvencí $(10\, \jd{Hz}\, –\, 100\, \jd{MHz}). Zkuste navrhnout, jak by vypadaly biologické ekvivalenty potřebných elektrických součástek.

Změřte, jaký maximální podtlak (i přetlak) je člověk schopen vyvinout sáním (nafukováním) ústy.

Viz přiložený soubor.