Termín uploadu: 2. 1. 2024 23:59:59
Danka má na koleji zvlhčovač vzduchu, který odpařuje vodu z bodu varu, čímž tvoří teplou páru. Přístroj udrží maximálně $V = 3,8 \mathrm{l}$ vody, kterou spotřebuje za $t = 24 \mathrm{h}$. Jaká je jeho účinnost, neboli jakou část energie odebrané z elektrické sítě spotřebuje na přemenu vody na páru? Příkon zvlhčovače je $P = 260 \mathrm{W}$ a Danka do něj nalila vodu o teplotě $T_0 = 20 \mathrm{\C }$. Potřebné vlastnosti vody si dohledejte.
Danka musí v zimě na koleji používat zvhlčovač vzduchu.
Mějme obdélníkovou desku a na ní položený blok dřeva o rozměrech $a=20 \mathrm{cm}$, $b=10 \mathrm{cm}$ a $c=5 \mathrm{cm}$ (tvar obráceného písmene $L$, naše aproxiamce tvaru ovce), přičemž hrany desky jsou rovnoběžné k hranám podstavy bloku. Jaký úhel náklonu desky je potřebný, aby se blok převrhnul, pokud ji postupně naklápíme okolo každé z hran desky (viz obrázek)? Předpokládejte, že se blok převrhne dříve, než se začne smýkat.
Dodo sledoval ovce na svahu.
V mikrosvětě buněk rozlišujeme dva typy transportu: transport pomocí volné difuze, tj. Brownova pohybu, kde pohyb využívá přímo energie prostředí, a tzv. aktivní transport, který vyžaduje například proteinový motor pohybující se konstantní rychlostí po cytoskeletálním vlákně. Uvažujme typickou hodnotu difuzní konstanty $D \approx 10^{-9} \mathrm{cm^2.s^{-1}}$ a rychlost aktivního transportu $u\approx 10^{-6} \mathrm{m.s^{-1}}$. Pro jaké vzdálenosti se časově vyplatí difuzní a kdy naopak aktivní způsob pohybu? Uvažujte, že transport probíhá jen v jednom rozměru.
Marek J. četl Sekimota.
Koule s poloměrem $r$ se valí po vodorovném povrchu rychlostí $v_0$. Cestu jí však blokuje kolmý schod o výšce $h$. Najděte podmínky, za kterých se koule na schod převalí a začne se po něm kutálet, aniž by se schodem ztratila kontakt. Za těchto podmínek určete její rychlost po překonání schodu. Předpokládejte, že jsou všechny srážky dokonale nepružné a že tření mezi koulí a schodem je velké. Schod je hranatý a je postavený kolmo na směr pohybu koule.
Dodo měl malá kolečka.
Uvažujme válcovou skleničku o zanedbatelné hmotnosti, ploše vnitřního průřezu $S$ a výšce $h$, kterou obrátíme dnem vzhůru a její otevřený okraj zarovnáme s hladinou vody v rezervoáru. Potom začneme pomalu tlačit směrem dolů. Jakou práci vykonáme, jestliže takto posuneme sklenici i se vzduchem uvnitř tak, aby byla její podstava $d>0$ pod hladinou?
Bonus: Uvažujme nyní realističtější případ. Jakou práci musíme vykonat, abychom sklenici o stejných rozměrech, ale hmotnosti $m$, úplně ponořili na dno nádoby o ploše $A$, v níž voda dosahuje na začátku výšky $H$? Uvažujte, že sklenice je po dosažení dna celá potopená.
Jarda by se na Titanic podívat nejel…
Na čem závisí šířka kanálu blesku v bouřce? Vytvořte kvantitativní model.
Karel narazil na tvrzení o hromosvodu Sky Tower.
Upevněte strunu ve dvou bodech o pevné vzdálenosti $L$ a zajistěte, aby byla při měření vždy napnutá. Určete závislost základní frekvence jejích kmitů na teplotě.
Honzovi Bendovi hráblo.
Dodo si stále pletie váhu a hmotnosť.